oblačno
NE 30.4.
5/12°
oblačno
PO 1.5.
6/14°
oblačno
ÚT 2.5.
6/12°

Pamětihodnosti - procházky Třeboní

Město

Třeboň - brána do zámku a přiléhající dům Jakuba Krčína s expozicí Zámeckého akvária, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Vyjdeme-li ze zámku východní branou, octneme se v Krčínově ulici, která protíná Žižkovo náměstí, do dnešních časů nazývaného také Kozí plácek podle svého původního účelu. Sem totiž jezdily povozy se slámou a senem a zásobovaly hospodářství v zadních traktech městských domů, aby pak podobně cenný náklad odvážely zpátky do polí. Ještě vedle zámku, po levé straně, je dům, který v 16. stol. obýval sám Jakub Krčín. V současné době je v tomto domě expozice Akvária sladkovodních ryb (duben – říjen 10.00–18.00 otevřeno denně, listopad – březen 10.00–16.30 denně kromě pondělí a úterý; tel.: +420 775 218 182), velice zajímavá zastávka především pro rodiny s dětmi. Na fasádě protějšího domu jsou jen málo patrné segmenty původní židovské synagogy. Na pravé straně Kozího plácku je Svinenská brána, snad nejkrásnější z celého opevnění. Má raně renesanční obloučkový štít a je pokrytá psaníčkovým sgrafitem.

Pokračujme dále do ulice Rožmberské. V této malebné uličce převládají barokní a klasicistní domy. Možná vás překvapí, že právě tady, na místě dnešního hotelu Myslivna, bývala obecní šatlava. V domě čp. 30 napravo je doložena nejstarší lazebna, jež pro svůj provoz používala vody ze Zlaté stoky, protékající podél jejího zadního traktu.

Na konci Rožmberské ulice se octneme na Masarykově náměstí. Nejdříve ale zahneme doprava – do Hradecké brány z let 1525–1527.

Třeboň - mokré louky a seníky, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Hned za Hradeckou bránou obtéká město Zlatá stoka, složité vodohospodářské dílo Štěpánka Netolického, které tudy odvádí vodu z Opatovického rybníka a Mokrých luk a kopíruje východní a severní městské hradby. Procházka po jejím pravém břehu nabízí romantické výhledy na tzv. Mokrá luka se seníky, ilustrující místní původní bažinatou krajinu po jedné ruce a stinná zákoutí zadních traktů domů včetně pivovaru podruhé.

My se ale vydáme opačným směrem – stoka zde vytváří lázeňskou kolonádu mezi hradbami a vnějším městem, dojdeme tudy k Bertiným lázním a pak podél opevnění Budějovickou branou zpět do vnitřního města. Tuto bránu, spolu s již zmiňovanou Dlouhou chodbou ze zámku, vystavěl ve stylu pozdní renesance Dominico Cometta, snad nejvýraznější rožmberský architekt.

Klášter a kostel sv. Jiljí

Třeboň - pohled na zadní trakt kostela sv. Jiljí z Husovy ulice, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Hned za branou se ocitneme vedle komplexu budov gotického augustiniánského kláštera a kostela sv. Jiljí a blahoslavené Panny Marie Královny. Klášter byl založen roku 1367 a výrazně přispěl k rozvoji vzdělanosti a umělecké tvorby na jihu Čech. Proslulost získaly gotické deskové malby neznámého umělce označovaného jako Mistr třeboňského oltáře (dnes v Národní galerii v Praze) a socha Třeboňské madony.

Kostel byl vystavěn v raně gotickém stylu a téměř, až na barokní přístavbu věže a zaklenutí presbytáře, nedoznal změn. Jeho zvláštností je tehdy netypické dvoulodí, často se pak opakující v jihočeských kostelích. Uvnitř se na obou stranách lodě dochovaly fresky z 15. stol. a náhrobky některých Rožmberků.

Klášter je ke kostelu připojen gotickou křížovou chodbou ze severu. Do dnešního dne se zvenčí dochovala spíše barokní podoba kláštera, jen některé portály a kaple sv. Vincence, původně soukromá kaple Rožmberků, se datují do 14. století. Kašna uprostřed pochází ze 17. stol.

Ještě než odbočíme do Březanovy ulice, zahlédneme za kostelem v Husově ulici dva domy se štíty typickými pro jihočeské selské baroko (čp. 11, Kavárna u Míšků), které v dnešní městské zástavbě působí poněkud nepatřičně.

Březanova ulice, lemovaná renesančními a gotickými měšťanskými domy s podloubím, bývala spojnicí zámku a kláštera. Nejzajímavější v této ulici je budova lékárny (čp. 118), renesanční dům se sgrafitovou fasádou, který dal vystavět Petr Vok z Rožmberka pro uložení rodinné knihovny, obrazárny a archivu. V přízemí bydlel rožmberský archivář a historik Václav Březan, jehož připomíná pamětní deska. Za zmínku jistě také stojí rohový, pozdně renesanční dům, tzv. Vratislavský.

Náměstí

Třeboň - výhled z věže staré radnice na náměstí je v rámci třeboňské roviny vítanou změnou, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Vyjdeme-li z Březanovy ulice, octneme se na západní straně Masarykova náměstí, hned naproti zámecké bráně s rožmberským erbem. Za svůj protáhlý charakter vděčí „rynek“ svému původnímu účelu – tržišti, kolem kterého postupně přibývala měšťanská obydlí. Po každé straně tak lemuje náměstí třináct měšťanských domů na podlouhlých gotických parcelách, s typickými renesančními a barokními štíty.

Hned napravo stojí dva domy (čp. 106 a 107) hotelu Zlatá hvězda. Jsou spojeny třemi iluzivními novobarokními štíty, které vytvářejí dojem tří budov. Dům čp. 107 má obnovené původní podloubí a zdobené křížové a valené klenby.

Dále jistě již na první pohled zaujme dominantní čtyřpatrová věž s ochozem (květen až říjen 10.00–17.00 (dle počasí - klíče v IKS); tel.: +420 384 721 169; www.itrebon.cz), která díky své výšce 31 metrů nabízí nádherný výhled do širokého okolí. Byla přistavěna roku 1638, s přispěním císaře Ferdinanda III. jako součást staré radnice, vystavěné roku 1562 na místě dvou domů zničených požárem.

Třeboň - Informační a kulturní středisko města Třeboně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Současně s radnicí byl tehdy v jejím zadním traktu postaven měšťanský pivovar, který byl ale zničen požárem a později přebudován na městské divadlo, slavnostně otevřené roku 1833. Dnes nese jméno českého dramatika Josefa Kajetána Tyla, který v Třeboni krátce pobýval (1852, 1856). V sousedním podloubí sídlí místní Informační a kulturní středisko Třeboně, poskytující návštěvníkům veškerý turistický servis.

Z domů na opačné straně náměstí vyniká v jeho dolní části hotel Bílý koníček. Fasáda je prvním dokladem použití renesančního slohu ve městě – nápis na pilíři podloubí je datován rokem 1544. Výjimečný je štít s římsami, cimbuřím a střílnami ve tvaru klíčů. Jeho zdi nedávno vydaly nové tajemství – bustu manželky Jana z Rožmberka Elišky, vytvořenou pravděpodobně v královské Parléřovské huti. Vedle hotelu vede z náměstí ke kostelu úzká malebná ulička Petra Voka, kde bývaly Masné krámy.

Uprostřed severní strany náměstí poutá pozornost dům čp. 89 s dosud zachovanými gotickými prvky a renesančními klenbami v přízemí. V tomto domě původně žil Štěpánek Netolický. Dnes je využíván jako obřadní síň města.

Na náměstí stojí renesanční kamenná kašna s reliéfy antických hlav a barokní mariánský sloup s prvky klasicismu, jenž je dílem českobudějovického sochaře Leopolda Huebera. Oblíbenou zábavou dětí je lovení ryb, které do kašny vysazují rybáři.

Mezi hotelem Zlatá hvězda a obchodním domem Bílý beránek (ten donedávna sloužil jako vzor vhodného zasazení moderní budovy do staré zástavby) je průchod z náměstí zpět na Kozí plácek. Chceme-li se vydat na prohlídku pivovaru nebo hráz rybníka Svět, půjdeme tímto směrem, projdeme již zmíněnou Svinenskou branou a otevře se před námi malé náměstíčko zvané Trocnovské. Na tomto místě býval coby součást opevnění hluboký příkop s provizorním dřevěným mostem, spojujícím obě brány – Svinenskou za našimi zády se starší branou Novohradskou. Dnes je příkop zasypán a z Trocnovského náměstí vede brána do zámeckého dvora a proti ní do pivovaru.

Pivovar Regent

Třeboň - pod pivovarem, v původním valu náležejícímu k opevnění, se dnes pasou mufloni, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Nejstarší písemná zmínka o něm pochází již z roku 1379, tím se řadí k nejstarším na světě a funguje dodnes. Pivo se dosud vaří tradiční technologií a k výrobě se používají stále přírodní suroviny.

Jeho budovy byly přestavěny na poč. 18. století z rožmberské zbrojnice podle projektu schwarzenberského stavitele Baltasaara de Maggi. Po pár krocích od pivovaru na jih se ocitneme na hrázi rybníka Svět, druhého největšího třeboňského rybníku, odtud vede krásná a stinná alej až k hrobce Schwarzenbergů, vzdálené cca 1,5 km. Je odtud výhled na celý Svět v celé jeho šíři. Na druhé straně pod hrází je líheň malých kaprů v sádkách rybářství Třeboň.

Na hrázi, přímo u Novohradské brány, je malé přístaviště s parníčkem, který vozí výletníky na „Cestu kolem Světa“. (otevřeno denně od dubna do října každou celou hodinu, 10.00–19.00, za nepříznivého počasí loď nevyplouvá; tel.: +420 723 814 045)

Schwarzenberská hrobka

Třeboň - Schwarzenberská hrobka, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Konečnou zastávkou na naší procházce je Schwarzenberská hrobka, jejíž návštěvu bychom určitě neměli vynechat. Jde o architektonicky promyšlenou novogotickou stavbu. Prohlédnout si můžeme vstupní kapli s oltářem orientovaným nezvykle na jih, a také kryptu pod ní, kde jsou umístěny ostatky členů schwarzenberského rodu ve 26 rakvích. Kaple hrobky je dnes kulturně využívána, zejména pro pořádání koncertů.

Když na konci 19. století přestalo z prostorových a taktéž hygienických důvodů vyhovovat rodové pohřebiště Schwarzenbergů v kostele sv. Jiljí, rozhodla se kněžna Eleonora, manželka Jana Adolfa II. Schwarzenberga, vybudovat důstojné místo odpočinku zesnulých členů rodu. Založení anglického parku s hrobkou na břehu Světa nebylo jednoduché: místo bylo nejprve třeba odvodnit, neboť se nacházelo pod úrovní terénu. K tomuto účelu byl vybudován komplikovaný odvodňovací systém, mj. 2 metry hluboký kanál, který stavbu odvodnil a zároveň provzdušnil. Stavbu hrobky vedl knížecí stavitel Karel Kühnel. Stavba v novogotickém stylu prý vyšla na více než 250 000 zlatých a hotova byla roku 1877, tedy čtyři roky po smrti kněžny Eleonory. Zajímavé je, že srdce Schwarzenbergů se uchovávala ve zvláštních schránkách v Českém Krumlově.