skoro jasno
ČT 14.12.
3/5°
zataženo
PÁ 15.12.
3/4°
jasno
SO 16.12.
-1/2°

Státní zámek Třeboň

Komplex budov třeboňského zámku pod hrází rybníka Svět se svou rozlohou řadí k největším v ČR. Je obklopen zámeckým parkem v anglickém stylu, který uprostřed města vytváří příjemnou zelenou oázu a slouží k pořádání různých festivalů a slavností.

Zámek Třeboň - renesanční arkády a vstup do Státního archivu Třeboň, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. V zámku Třeboň je asi sto dvacet místností, a to jak starších renesančních komnat a sálů, tak i moderněji vybavených pokojů obývaných Schwarzenbergy ještě ve 20. století. V prostorách zámku je umístěn badateli vyhledávaný Státní oblastní archiv v Třeboni. Jsou zde uloženy velmi vzácné a cenné soubory archiválií od počátku 13. století do současnosti, zejména část unikátního rožmberského archivu uspořádaného koncem 16. století rožmberským archivářem a knihovníkem Václavem Březanem. Ze zámeckého parku je také přístupná stálá expozice výstavy Třeboňsko – krajina a lidé, od roku 2000 zařazená do celorepublikové sítě Domů přírody. (otevřeno: 9.00 – 17.00, od května do září denně, duben a řijen denně kromě pondělí; tel.: +420 384 727 912 ; www.itrebon.cz)

Václav Březan – rožmberský archivář a knihovník – měl na starost knihovnu Petra Voka, která patřila ve své době k největším soukromým ve střední Evropě. Čtyřsvazkový katalog obsahoval přes 11 000 titulů (jedna kniha měla ve své době cenu stáda o 50 kusech). V roce 1648 si knihovnu z Prahy odvezli Švédové jako válečnou kořist na výslovné přání královny Kristiny. Předtím musela být převezena do Prahy na vorech po Vltavě. Dnes se nachází převážne ve švédské Upssale a ve Vatikánu. V Třeboni Václav Březan sepsal Historii Rožmberskou, dějiny rodu od počátků po období posledních vladařů.

Historie zámku, stejně jako samotné Třeboně, je spjata se šlechtickými rody, které zdejší panství postupně vlastnily.

Zámek Třeboň - velké nádvoří třeboňského zámku s kašnou od Ignáce Bayera, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Zámek Třeboň stojí na místě kamenného gotického hrádku, který byl po požáru v roce 1562 téměř zničen. Vilém z Rožmberka tak pověřil italského architekta a stavitele Antonia Ericeru (neboli Antonína Vlacha) přestavbou středověkého hradu na renesanční zámek. Jako hlavní sídlo Petra Voka z Rožmberka zámek Třeboň dokončil další italský stavitel Dominico Cometta. Jeho dílem je také 110 m dlouhá chodba, vedoucí na původním opevnění až do kostela sv. Jiljí. Za zmínku stojí také barokní kašna dle návrhů předního představile baroka Pavla Ignáce Bayera. Po 1. světové válce zůstal zámek Třeboň opuštěn, několik let sloužil také jako hotel. Za 2. světové války jej zabralo gestapo. Po roce 1947 přešel, spolu s celým majetkem Schwarzenbergů, do vlastnictví státu.

Rožmberské renesanční interiéry - trasa A

Zámek Třeboň - Dvořanská světnice (trasa A) – malířská výzdoba od Tomáše Třebechovského, zpodobňuje erby Rožmberského rodu a jeho spřízněných rodin, své erby později doplnili i Švamberkové, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.... jsou místnosti spojené s osobním i společenským životem rodu Rožmberků. Lze zde vidět řadu zajímavých exponátů, např. erby pěti šlechtických rodů, které vlastnily Třeboň, a jejich spřízněných rodů, obraz Bílé paní, halapartny z rožmberské zbrojnice, historické střelecké terče, dobové kameninové a cínové nádobí, vykládané šperkovnice či malířskou výzdobu Tomáše Třebechovského. Pozornost návštěvníků stále budí fraucimor, místnost, kde trávily čas dámy, dělající společnost zámecké paní. Nápis nad oknem v jedné z místností připomíná smrt Petra Voka, který na zámku Třeboň zemřel 6. listopadu 1611.

Návštěvní doba:
Měsíc Den Provozní doba Začátek poslední prohlídky
VI, V, IX, X ÚT - NE 09:00 - 16:00 15:15
VI - VIII ÚT - NE 09:00 - 17:15 16:30

Soukromá schwarzenberská apartmá - trasa B

Zámek Třeboň - salon kněžny (trasa B) – útulný pokoj sloužil společenským posezením s rodinou a přáteli, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Dýchne na nás monumentalita baroka, střízlivost empíru i hravost historizujících slohů. Zajímavé je sledovat, jak se dobové technické vynálezy a móda projevovaly v zařizování pokojů, pracoven a ložnic, neboť zámečtí pánové byli velice progresivní. Dobové interiéry doplňují sbírky obrazů všech stylů s portréty a loveckými scénami, vzácný porcelán, křišťálové sklo a osobní předměty majitelů (např. trofejemi z cest do Afriky). Seznámíme se tak se všemi významnými členy rodu, jako byl např. Jan Adolf I. a Jan Adolf II. či Josef Adam.

Návštěvní doba:
Měsíc Den Provozní doba Začátek poslední prohlídky
VI, V, IX, X ÚT - NE 09:00 - 16:00 15:15
VI - VIII ÚT - NE 09:00 - 17:15 16:30

Psí kuchyně, konírna a kasematy - trasa C

Zámek Třeboň - psí kuchyně, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Prohlídka ukazuje zajímavosti ze života na zámku Třeboň, např. kuchyň a byt psovoda nebo jezdecké a lovecké předměty. Vchod do podzemního obranného systému může být další zastávkou při objevování zámku Třeboň.

Návštěvní doba:
Měsíc Den Provozní doba Začátek poslední prohlídky
VII - VIII ÚT - NE 09:00 - 17:15 16:30


Zámek Třeboň - Perchta z Rožmberka, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o. Na třeboňském zámku, podobně jako na dalších hradech Rožmberků, se občas zjevuje Bílá paní. Bohuslav Balbín založil tradici, podle které je spojována s Perchtou z Rožmberka (†1476). Ta žila nešťastný život na mikulovském dvoře svého manžela, Jana z Lichtenštejna, který ji podle pověstí před smrtí proklel. Je-li postava Bílé paní spatřena v bílých rukavičkách, ohlašuje prý radostné události, černé rukavice naopak znamenají blížící se smrt a červené varují před požárem.


Zdroj informací : Oficiální stránky Státního zámku Třeboň